Historie Vánoc

Již před 2 500 lety se ve starověkém Římě konaly slavnosti boha úrody Saturna, tzv. Saturnálie. Základem těchto oslav je vracející se Slunce, tedy naděje nového probuzení spící přírody. Slavnosti zimního slunovratu udržovaly kromě Římanů i Řekové, Keltové, Galové i Slované. Lidé uctívali stromy, živly i zvířata – tedy vše, co se později křesťanská církev snažila v prvních stoletích našeho letopočtu vymýtit jako pohanské.

Vlastní Vánoce začínají 1. z 12 nocí, tedy Štědrým večerem (24.prosince). Mimochodem ve středověku nezačínal nový den půlnocí, ale večerním východem 1. hvězdy. Proto byl Štědrý večer brán jako součást svátku narození Páně 25. prosince.

Historie vánočních zvyků a tradic

Vánoční stromek a jeho ozdoby

Vánoční stromek vznikl v Německu a to v roce 1419, kdy v městě Freiburgu ověnčili členové pekařského cechu strom na náměstí jablky, oplatky, perníky, ořechy a papírovými růžemi. Původně, ještě z dob Keltů měl strom funkci ochranou. V Praze se 1. vánoční stromek v podobě jedle ozářené svícemi objevil v roce 1812 v salonu Libinského zámečku, kde jej pro své přátele připravil ředitel Stavovského divadla J. K. Leiblich.

Až poté se tento zvyk rozšířil v Čechách mezi lid a na venkov. Protože v malých venkovských chalupách nebylo pro vánoční stromek dost místa, zavěšoval se nejprve pod stropní trám, a to špičkou dolů. Byl zdoben hlavně ovocem, pečivem, ořechy a papírovými ozdobami. Například dnes neodmyslitelné čokoládové figurky jsou pouze českou specialitou obchodníků s čokoládou. Stejně jako skleněné ozdoby jsou vynálezem českých sklářů a objevily se až na konci 19. století.

Dárky

Naopak ke zvyku dávat si dárky se můžeme vrátit až na úplný začátek – tedy k římským Saturnáliím. Tam si mnozí lidé dávali jako dárek oheň v podobě hořící svíce, která symbolizovala světlo v tmavých zimních dnech. Dnešní dárková mánie je uměle vyvolávána obchodníky, ale postačí, když si uvědomíme, že smyslem vánočního štěstí je obdarovat někoho, koho milujeme. K tomu stačí maličkost daná s láskou. Nemusíme se kvůli tomu zadlužovat v bankách.

Stavení jesliček

Další vánoční tradice stavení jesliček neboli betlému vznikla někdy před osmi sty lety v Itálii a je spojena se jménem svatého Františka z Assisi. Ten vytvořil právě na Vánoce symbolické jesle vystláne senem s živým volkem a oslíkem. V Čechách jesličky poprvé postavili Jezuité v kostele svatého Klimenta na Starém městě pražském v roce 1560.

Jmelí

Dále k dnešním Vánocům neodmyslitelně patří jmelí. Tomu jejž od dob Keltů přisuzována magická moc. Jmelí roste vysoko na stromech, které opadávají, ale jmelí zůstává zelené. Dozrává v zimě a jeho plody vypadají jako perly. Po utrhnutí jmelí časem zežloutne a připomíná tak Slunce a jeho životodárnou sílu. Jmelí zavěšené v domě přináší štěstí a lásku, ochraňuje proti čarodějnicím a zlým duchům, chrání domov před ohněm. Čím více má bobulek, tím více štěstí přináší. Když je darováno, jeho kouzelná moc se násobí. Podle Keltů zvyšuje jmelí i plodnost. Proto je zvykem se líbat pod zavěšeným jmelím.

Tyhle informace jsem sehnala na YouTube – tady je na video odkaz: Video o historii Vánoc